Můj strýček Archimedes
2018 - Řečtí komunisté jsou po prohře při občanské válce rozděleni do různých zemí východního bloku. Skupina několika desítek se dostala také do Československa. Absolutně zarytému komunistovi s jeho ženou byl přidělen jednopokojový holobyt pouze s postelí. Jejich sousedé je začnou zasvěcovat do aktuálního dění v Československu. Po několika incidentech, které Archimedes měl, jelikož se zastával "problémových" občanů začal střízlivět a chtěl se vrátit zpět do řecka. O to se pokusil v roce 1968, kdy se nakonec on, jeho žena i sousedé dostali do demokratického řecka. Celý film se odehrává v rozmezí od začátku 50. let až do částečného uvolnění režimu v roce 1968.
Miroslav Donutil a Ondřej Vetchý jako nerozluční přátelé v příběhu o velké odvaze a vlastenectví. Film o řeckém migrantovi z konce 40. let minulého století, který přijel do Československa, aby uprchl před občanskou válkou a našel zde svůj nový domov.
Hlavní hrdina Archimedes (O. Vetchý) je jedním z vojáků, kteří do Československa přijíždějí v první migrantské řecké vlně. Děj je vyprávěn očima dnes již dospělého chlapce Arise, synovce Archimeda, který vzpomíná, jak se útěkem z Řecka do tehdejšího Československa jeho strýci změnil život. Archimedes nachází brzy po příjezdu velkou oporu v sousedovi Novákovi (M. Donutil), který svým zapšklým přístupem k bolševikům nejprve Archimeda moc nechápe, i když ho má rád, ale je nakonec jediný, kdo mu porozumí. Jejich společná snaha o to, aby se Archimedes v Československu dobře usadil, ale i následná snaha o to, aby mohl zase emigrovat zpět do Řecka, navozuje roztomilé, dojemné i komické situace. Ty jsou důkazem toho, že když je někdo dobrým člověkem, je nepodstatné, kde se narodil nebo žil, jak vypadá a jakou řečí mluví. Scénář Petra Hudského vznikl na základě autobiografických vzpomínek režiséra George Agathonikiadise. (ČT)